Rozhovor s Jiřím Hlavatým

A co ty Vaše medializované výroky, které pak následovaly?  

Už jsem Vám odpověděl. Ne vše bylo řečeno tak, jak bylo napsáno. Víte, slovy se dá zabíjet i pohladit. S šéfredaktorem Hospodářských novin jsem se nakonec dohodl na obsáhlém rozhovoru, který vyšel jako rozhovor týdne ve vydání 10.-12. listopadu 2017. Myslím si, že jsem všechny své výroky uvedl na správnou míru a obhájil se. Za zveřejnění některých neověřených a nepodložených výroků se mi dokonce omluvili. Uvítal bych, kdybyste si i Vy sám a samozřejmě také vaši čtenáři tento rozhovor přečetli, protože v něm uvádím řadu dalších podrobností. Je přece za mnou kus práce jak v Senátu, tak i podnikatelském životě, a kdo chce, tak to ví. 

Obraťme list a teď k vlastním volbám. Jak se cítíte, myslíte si, že obhájíte mandát, s čím přicházíte?  

Mám za sebou snad zajímavý životní příběh, který jsem začal po vysoké škole jako dělník u výrobních strojů a pokračoval manažerskými pozicemi až po vlastnictví a vedení společnosti JUTA a.s. Firma zaměstnává 2300 lidí na 14 závodech.
S našimi výrobky pro zemědělství a stavebnictví obchodujeme po celém světě, a to od Calgary v Kanadě přes Evropu, Jižní Ameriku, Afriku, Asii a končíme na Novém Zélandu a v Austrálii. Celkové tržby se pohybují kolem 7,5 miliard Kč. U všech začínajících obchodů jsem byl osobně přítomen, znám se velmi dobře se všemi důležitými zákazníky. Bez jazykového vybavení by to bylo nemyslitelné. Plynule mluvím německy i anglicky. Zpět k Vaší otázce, co nabízím - všechny získané životní i podnikatelské zkušenosti. Určitě z nich budu těžit v Senátu, pokud se tam vrátím. Mám stále dostatek sil a dobře vím, že nic není zadarmo.  

Funkce senátora je často občany spojována jenom s jeho přínosem pro region, nebo je to jinak?  

beseda v klubu důchodců

Mluví se o Vás, že máte sociální cítění s Vašimi zaměstnanci, co Vás k tomu vede? Byl jste vždy takový, nebo jen reagujete na současný nedostatek pracovní síly?  

Ano, dnes v ČR máme nízkou nezaměstnanost, ale já osobně jsem již mnoho let přesvědčen o tom, že o zaměstnance se hlavně musí starat zaměstnavatel, protože jsou to oni, kdo rozhodují o úspěšnosti firmy. Ne vždy jim můžeme ve všem vyjít vstříc, ale kde je to možné, tak to uděláme, protože ve firmě odvádějí úžasné výkony. Pomáháme těm slabším v každodenní orientaci, nepodlehnout reklamám na utrácení peněz za nepotřebnosti.

Nezlobte se, ale musím Vás přerušit, prý již mnoho let půjčujete zaměstnancům Juty peníze bez úroků a pomáháte jim s exekucemi z minulých let. Nechybí dnes Jutě tyto peníze třeba na rozvoj firmy?

Určitě nechybí, přestože jsou to dnes desítky milionů, které jsme asi 400 zaměstnancům půjčili. Bez úroků půjčujeme až do výše 300 tis Kč a peníze posíláme na účet zaměstnance. Je nám jedno, na co je použije. Víte, osobně považuji předlužení našich občanů za celospolečenský problém. Na ministerstvu spravedlnosti a i s panem ministrem jsem několikrát jednal o našich zkušenostech s tímto problémem. Řešení musí být systematické, nejde dělat jen dílčí kroky, a přitom nesmíme zapomenout na nejzákladnější pravidlo finančnictví: „Když si něco půjčíš, musíš to jednoho dne vrátit“. Půjde o kompromis mezi zodpovědností dlužníků a umožněním jejich návratu do normálního života. Zvýšení dnešní základní nezabavitelné částky ve výši 6 154 Kč bez dalších systémových kroků jako je například zastropování úroků, penále a poplatků, není řešením. Oddalováním splátek dluh naopak naroste. Proto některé půjčky poskytnuté našim zaměstnancům, kteří dluží, pomohou zastavit rychle narůstající úroky a penále.

Zpátky k Senátu, nemáte tedy žádný problém práci v něm spojit s řízením firmy? A chcete ještě něco dodat na závěr?

Pokud bych byl zvolen, tak samozřejmě bych počítal s velkou pomocí všech pracovníků, na tom se nic nemění. Rád bych přispíval k uklidnění společnosti, nerozdmýchával nacionalismus, zdůrazňoval, čeho bychom si měli vážit a jak si ve společnosti navzájem pomáhat, věnovat se mladé generaci, mediálními prostředky se nenapadat, ale motivovat k prohlubování vzdělanosti národa, místo bulvárních zpráv o životě celebrit více mluvit a psát o lidech, kteří něco dokázali, aby jejich životní příběhy byly vzory. Život netrvá věčně, neměli bychom ho promarnit.

Úplně na závěr – všem přeji hezký nový rok, hodně zdraví a radosti ze života.