Kostel v Horním Žďáru vystavuje díla žáků místních škol. Zpracovali výtvarně i literárně historii kostela a života v obci

Jedná se o díla výtvarná i literární, kdy školy v regionu byly oslovené s možností zapojení do zpracování tohoto náročného tématu, ovšem vždy s přihlédnutím k oboru činnosti dané školy nebo s lehce nastíněným tématem pro zpracování.

Například žáci jaroměřské i královédvorské ZUŠ téma zpracovaly především výtvarně, žáci z Gymnázia Dvůr Králové a SPOŠ a zástupci skautského oddílu pracovali hodně i s historickými fakty.

"Vše se navzájem doplňuje a kostel je díky tomu rozzářen barvami a příběhy. Unikátní je zpracování tématu různými a zajímavými technikami a nápady," popsala atmosféru výstavy Pavla Fekiačová za spolek NaŽďár, který akci zastřešuje.

Mezi zpracovaná témata patří např. rok 1745 - bitva u Horního Žďáru, doba Marie Terezie, nebo roky 1848 apod. Žáci škol měli možnost téma zpracovat dle historických fakt, ale také dle vlastní fantazie, jak si danou dobu dle dostupných informací představují. K dokreslení popisované doby bylo použito pár starých fotografií kostela a jeho interieru, ale nesloužily jako striktní podklad pro výtvory. Jak nám sdělila Pavla Fekiačová, literární práce jsou opravdu příběhy plné fantazie i tajemna.

Vernisáž, kde se dozvíte více, se koná v sobotu 28. září 2024 v 15 hodin. Bude zde příležitost popovídat si s některými tvůrci, ocenit jejich úsilí a hlavně nadšení.

Pravidelná otevírací doba kostela bohužel není, lze se však vždy domluvit na otevření a prohlídce i s komentářem po předchozí telefonické domluvě (tel.: 606 863 545, 606 846 029). Navštívit kostel během konání výstavy můžete do konce listopadu.

Vstupné je v tomto kostele zatím vždy dobrovolné a je využito na opravy kostela či práce s tím přímo související.

Horní Žďár je vesnice, součást obce Hajnice na Trutnovsku. V roce 2021 bylo v Horním Žďáru evidováno 109 obyvatel, o 100 let dříve zde žilo 839 obyvatel. Tehdy zde byl hostinec, řeznictví, prodejna tabáku a škola. Úpadek obce započal po roce 1945, kdy došlo k vystěhování německého obyvatelstva. Podrobnější historii obce si můžete přečíst zde. 

Kateřina Sekyrková

Zdroj: Spolek NaŽďár